Dne 5.11. 5.třída zavítala na Leďňáček s cílem získat aspoň bod s vedoucím týmem soutěže, který dosud ztratil pouze 2 body za remízy právě s námi a druhou v pořadí Kopřivnicí. Šance byly veliká, vždyť jsme jeli v plné sestavě a s dostatečným sebevědomím po předcházejících zápasech.

    Do zápasu jsme nastoupili s přeskupenými formacemi. Nejsilněji se jevila třetí formace s Radimem Vančo-Minaříkem v centru, na křídle po otřesu mozku rozehrávajícím se Danem Veselým a v obraně zřejmě s nejlepším obráncem soutěže Adamem Valíčkem. Průběh utkání ukázal, že hlavně tito tři ovlivnili celé utkání.
       Již první střídání této formace skončilo gólem v síti soupeře, když excelentní střelec Radim Vančo-Minařík dorážel do prázdné branky puk vyražený brankářem po střele Marka Strkáče - 1:0. Radost na naší střídačce byla obrovská, přesně takový začátek jsme si představovali. Bohužel však netrvala ani minutu. Vítkovice po hrubých chybách otálejících obránců nejenom vyrovnaly, ale ihned i vedly. Celou třetinu byly jednoznačně lepší a my jsme se víceméně pouze bránili, pouze Dan Veselý předváděl, co v něm. Vítkovické obránce doslova vodil, bohužel jeho akce byly efektní, ne však efektivní!
       Těsně před koncem třetiny vzrušil všechny přítomné moment, kdy novopečený kapitán, bombarďák Dan Volný, tvrdou střelou netrefil bohužel síť, ale masku vítkovického strážce svatyně. Byla to taková pumelice, že maska nevydržela a gólman musel střídat. Gól však padl na druhé straně. Vítkovičtí s přehledem využili situaci tři na jednoho a do kabin jsme šli s dvoubrankovou ztrátou. V šatně bylo určitě co říkat. Vždyť to byla nejhorší třetina v poslední době! Přece nebudeme mít strach ze slavného jména!
      Od druhé třetiny jsme již nastupovali pouze s třinácti kluky. Situace se vyrovnala a místy jsem měli docela převahu. Avšak rychlonozí vítkovičtí útočníci hrozili hlavně nebezpečnými brejky a Ondra Horváth v bráně se měl co ohánět. Gól jsme dali ale my. Radim Vančo-Minařík využil skvělou nahrávku Dana Veselého zpoza branky a tvrdou střelou k tyči nedal vítkovickému brankáři šanci - 2:3. Vítkovice od té chvíle znervózněly a viditelně se začaly bát o výsledek. Zato našim klukům narostla křídla. V mírném tlaku se narodily nějaké šance, bohužel však bez efektu. Vyrovnání se však všichni příznivci dočkali! Kdo jiný než Radim Vančo-Minařík, který doslova došťoural puk do brány po střele Dana Veselého a marném dorážení Martina Cenigy - 3:3.
       Byli jsme na koni a určitě všichni rodiče v ochozech věřili, že může být ještě lépe. Hra tomu i odpovídala. Hlavně skvěle hrající Valíček, Veselý, Vančo-Minařík uváděli v úžas místní diváky i vítkovické hráče. Pak však, bohužel, přišla rozhodující chvíle utkání! Adam Valíček narazil zezadu na hrazení útočníka soupeře a podle pravidel obdržel 5 minut a trest do konce utkání. Situace vypadala hrozivě, nicméně Adam to celé provedl stoprocentně neúmyslně, vždyť společně s týmem Vítkovic i dotyčným faulovaným hráčem pojede o vánočních svátcích na turnaj do Kanady, kde byl za své vynikající výkony nominován jako host. Byl z toho hodně smutný, jako i my všichni ostatní, ale nedalo se nic dělat.
       Čekalo nás pět minut oslabení a navíc bez pilíře zadních řad. Do konce třetiny jsme ještě dvě minuty horko těžko ubránili, po pauze se to však začalo do naší brány jenom sypat. Nejprve si dal vlastní gól Radim Vančo-Minařík, když blokoval přihrávku soupeře přímo mezi nohy nešťastného Ondry, a hned po buly ujel mezi obránci nejlepší útočník soupeře Patrik Zdráhal a s přehledem zavěsil. Utkání v těchto chvílích negativně ovlivnil i nepřesný rozhodčí, který nás v mnoha momentech poškodil. Zcela nesmyslně vyloučil Dana Gavlase a ve hře tři proti pěti jsme inkasovali další nešťastný gól. Puk, tečovaný nějakou holí doslova přeloboval Ondru Horvátha. Je třeba říci, že další útočník soupeře se snažil jej trefit ve vzduchu a ohrožoval tím našeho brankáře. Rozhodčí však naše protesty neuznal a bylo to tak 3:6. Naši kluci se naštěstí nevzdávali a bojovali jako lvi. Snaha vedla ke snížení úsilím skvěle hrající dvojice Vančo-Minařík, Veselý, kdy tentokrát branku vstřelil Dan Veselý - 4:6.
       Bohužel rozhodčí pokračoval ve svém špatném výkonu. Nejprve přiřkl naší lavičce trest dvě minuty za údajné nesportovní chování našeho trenéra Mirka Kameníka, kteý však neřval na něj, ale na vlastní hráče při chybném střídání. Zvolání "... bek, nechrápej!!!", sudí pochopil, že snad platí mu a my pykali. Doslova fraškou se ale stala chvíle vzápětí, kdy pět minut před koncem útočník soupeře trefil břevno (aspoň podle slov cca 90% přítomných) a rozhodčí po asi pěti minutách dohadování uznali branku. Bylo zcela jasné, že ani jeden z nich neví, kde puk skončil, a proto nakonec rozhodlo domácí prostředí. Přitom platí, že když sudí neví, branka se neuznává, aspoň u slušných rozhodčích.
       Nedalo se nic dělat! Naši kluci tom zkoušeli až do konce, nicméně došlo už pouze ke zkorigování stavu, kdy svůj svělý  výkon korunovala dvojice Radim Vančo-Minařík (nahrávka), Dan Veselý (střelec) - 5:7.  Utkání skončilo a diváci odměnili výkony obou týmů  obrovským potleskem. Bylo se na co dívat a naši kluci se určitě nemají za co stydět. Nebýt nešťastného faulu Adama Valíčka, mohli jsem i vyhrát. Na výhru nad Vítkovicemi přitom čekáme už dva roky. Snad příště!